Kdo je whistleblower?

Whistleblower je v doslovném překladu ten, který zapíská na píšťalku. A to ne při fotbalovém zápase, ale v situaci, kdy je svědkem nekalého jednání v reálném životě. V práci, na úřadě nebo třeba jako zákazník či dodavatel. Často může jít o korupci, ale také o situace, které ohrožují zdraví lidí nebo životní prostředí. Ať už vlivem neznalosti nebo korupce dochází ke špatným rozhodnutím, jejichž důsledkem jsou nehody, škody na zdraví a životním prostředí nebo zpronevěra. Whistleblower ale nečíhá za rohem, aby sledoval nekalé praktiky v práci. Naopak může jít o někoho, kdo se k nepravostem nachomýtl a svádí vnitřní boj, zda vyjít s pravdou ven, anebo si vše nechat pro sebe. 

Příkladem může být v Česku právě aktuální kauza otravy řeky Bečvy, kdy politici vypsali odměnu 100 000 Kč právě pro whistleblowera, který „něco ví”, ale zatím se bojí promluvit. Přitom kdyby se našel někdo, kdo by sebral odvahu a (klidně) anonymně úřadům oznámil, jak se chemikálie do řeky dostaly, zabránil by tak možná dalším ekologickým katastrofám.

Ale zpátky k whistleblowingu a jeho podstatě… Zpravidla první, kdo se o neetických událostech dozví jsou právě zaměstnanci, kteří v rámci své práce zjistí, že došlo k nějaké nepravosti, nebo mají informace, které mohou uvést do nesnází zaměstnavatele nebo vedení organizace a které vypovídají o jednání, jež poškozuje nebo ohrožuje veřejný zájem. Whistleblower tedy svým oznámením může ochránit veřejný zájem, ale bohužel tím často zároveň vystavuje riziku svůj profesní i osobní život. A právě strach z odvety je hlavním důvodem, proč se lidé bojí nekalé jednání nahlašovat.

V současnosti whistleblowery v Česku při oznamování nekalého jednání chrání zákon o ochraně oznamovatelů, který zaručuje oznamovatelům ochranu před odvetou z strany zaměstnavatele.

Chránit whistleblowery prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému musí podle zákona:

• Firmy s nejméně 50 zaměstnanci
• Veřejní zadavatelé (zejména obce s nejméně 10 tisíci obyvateli)
• Orgány veřejné moci a zaměstnavatelé působící v oblastech vymezených zákonem
•  

Vnitřní oznamovací systém FaceUp (NNTB) má nejvyšší úroveň ochrany dat a chrání identitu oznamovatele whistleblowera. Právě ochrana whistleblowerů proti odvetným opatřením je největší pojistkou bezpečí jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance, kteří se rozhodnou pomoci tak odhalit nekalosti nejen v práci. 

Zásadní požadavky zákona na systému pro ochranu whistleblowerů jsou: 

• Zajistit whistleblowerům dostupnost systému 24 hodin denně 7 dní v týdnu
• Umožnit podávání oznámení písemně i ústně
• Zpřístupnit oznamovací systém nejen zaměstnancům, ale i dalším whistleblowerům (dodavatelům, uchazečům o zaměstnání ad.)
• Zabezpečit, aby se k oznámením dostala výhradně příslušná osoba
• Zajistit, aby oznamovatel obdržel potvrzení o přijetí oznámení a vyrozumění o výsledcích
• Vést evidenci údajů o přijatých oznámeních v elektronické podobě

Zajímá vás, jak může FaceUp (NNTB) pomoct chránit whistleblowery ve vaší organizaci? Domluvte si nezávaznou konzultaci s naším specialistou.  

Jak vznikl projekt FaceUp (NNTB)?

FaceUp (NNTB) vzniklo v roce 2017 jako studentský projekt. Už v 17 letech vytvořili spolužáci Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm platformu, pomocí které mohou děti snadno a bezpečně upozornit na šikanu na školách. Do 4 let začalo FaceUp (NNTB) používat 1 800 škol.

V roce 2020 se začaly ozývat další organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování bezpečné firemní kultury a whistleblowing. V současnosti FaceUp (NNTB) využívá více než 2 700 organizací po celém světě. Mezi významné klienty patří například Sportisimo, Pilulka.cz, LOMAX, Zásilkovna, DPD, Zentiva a město Brno.